Občasník POEMu – leden 2013

Milí bratři a sestry, v první řadě vám chceme vyjádřit vděčnost za to, že Občasník čtete nebo i rozšiřujete či do něj přispíváte. Věříme, že Bůh hledá ty, kdo jsou ochotni slyšet i poslouchat, poddávat i vydávat svůj život Pánu a sloužit svým obdarováním k šíření Božího království. Ať jste vedeni a zmocňováni Duchem svatým a nesete ovoce, usilujete o jednotu a posvěcení sebe i církve.

Pán vám v celém novém roce mocně žehnej!

Kontakt: Satkovi; Klášterní 316; 364 61 Teplá
email: milan.satke@gmail.com
tel.: +420 353 220 932,+420 732 284 969

Co bylo
V listopadu jsme navštívili sbor ve Kdyni. Měli jsme radost z obecenství se všemi včetně nově narozených dvojčátek manželů Grollových. Inspirací pro někoho může být, že ve sboru ve Kdyni sestra farářka Zapletalová Grollová doručuje sborové dopisy a pozvánky osobně (jde o malý sbor). Po osobní návštěvě s přáním k narozeninám a pozvánkou na slavnost výročí sboru přišla členka rodiny pomoct a zůstala. O sboru se ve městě ví. Nějakou dobu uskutečňovala sestra farářka tzv. kavárnu – setkání s krátkým biblickým úvodem, cestopisným vyprávěním a posezením u kávy a moučníku. Několikrát za rok hostí modlitebna sboru koncerty Základní umělecké školy. Přichází mnoho lidí. Na úvod připravuje sestra farářka krátké oslovení, např. na Vánoce.
Děkujeme za vřelé přijetí

Sborový zpravodaj
Co nás dále zaujalo je, že tři malé sbory, Kdyně, Přeštice a Merklín, vydávají společně jednou za měsíc sborový zpravodaj. Řídí ho Ota Tichý z Merklína a přispívají kontaktní osoby a kazatelé. O tom, co bylo nebo bude, zprávy ze staršovstev, informace o akcích, narozeniny, více o sborech a jejich členech. Dobrý nápad.

Vyzpovídali jsme Jana Satkeho
Akce v Kraslicích
V červnu minulého roku se také povedla výjimečná akce v Kraslicích. Položili jsme několik otázek bratru Mikuláši Zoubkovi:
1. O co šlo? Šlo o představení muzikálu, který se jmenoval „Srdce pro druhé.“ Šlo o premiéru i derniéru zároveň. Uskutečnila se v Kulturním domě v Kraslicích a byla hojně navštívena – skoro plno! Bylo to moc pěkné.
2. Kdo účinkoval a kdo připravil program? V Kraslicích funguje klub Šnek – v předsálí bývalého kina. Provozuje ho o.s. Royal Rangers Kraslice a o obsah se starají dobrovolníci z BJB Kraslice a ČCE Kraslice. Tento klub má pestrou činnost:
• pondělí jednou za 14 dní přednáška Tomáše Kábrta, lektora České biblické společnosti
• každé pondělí dopoledne, středu dopoledne i odpoledne a pátek dopoledne Mateřský klub (je ovšem provozován nekřesťany!)
• každé úterý odpoledne Dětský klub
• každou středu večer Alfa kurzy
• každý čtvrtek odpoledne Dětský klub
• každý čtvrtek večer Biblický klub pro děti
• každý pátek odpoledne Romský klub pro děti
• v sobotu 1x za měsíc etické dílny

V rámci klubu Šnek nacvičovala kraslická mládež (cca 20 mládežníků) s dětmi z města muzikál Srdce pro druhé. Tento muzikál složili sami mládežníci. Je to volná adaptace na Milosrdného Samaritána, převedená do dnešní doby do středoškolského prostředí. Mládežníci nabrali asi 30 – 35 dětí z města, se kterými každou sobotu (březen – červen 2012) nacvičovali ten muzikál. Byly workshopy sólistů, sboru, tance, doprovodné skupiny, technika (ozvučení, osvětlení, kulisy a kostýmy) a také dětský workshop. Dětský workshop byl proto, že ač jsme chtěli spíše teenagery, tak se přihlásily i mladší děti – a ty pak měly několik písní ve funkci vypravěče. Všichni byli velmi nadšeni, muzikál se opravdu povedl!! To představení koncem června v Kulturním domě bylo fakt skvělé!! Haleluja!
3. Výhled? Děti by chtěly nový muzikál, ale asi to nejde. Ty tři měsíce (březen – červen 2012) byly velmi hektické a vysilující. V současné době probíhají na naší faře nácviky zpěvů pro děti z města každou sobotu odpoledne. Nazývá se to Funny Sing a chodí tam cca 25 dětí každou sobotu ve věku do 18 let. Haleluja! Cvičí to s nimi mládežníci.

Zajímavé odkazy:
http://rrsnekkraslice.estranky.cz/
http://srdceprodruhe.estranky.cz/
http://www.novinky.cz/vase-zpravy/karlovarsky-kraj/sokolov/2776-12437-kurzy-alfa-v-kraslicich.html

Děkujeme Mikulášovi

A už tu máme další svědectví, díky Pánu: Já, křesťan…
Pocházím z nevěřící rodiny. Rodiče jsou rozvedení a jejich partneři také nejsou z rodin, kde by křesťanství bylo aktivně prožíváno. Nikdy se však také proti křesťanství aktivně nestavěli.
Můj otec a jeho „nová“ manželka se věnovali turistice. Vzhledem ke zdravotním problémům mého mladšího bratra však bylo nutné tuto rodinnou zálibu ukončit. Svazky a kontakty se postupně zpřetrhaly. Když se bratrův zdravotní stav ustálil natolik, abychom se zase mohli začít věnovat aktivitám v přírodě, najednou nebylo s kým.
Jednoho dne rodiče narazili na inzerát v městském měsíčníku s nabídkou 3
účasti na „turistickém táboře“. Tento tábor organizovala sestra Věra Hájková, toho času farářka v Ostrově. Ta ochotně přijala i nabízenou nabídku na výpomoc. Mezi křesťany jsme si rychle našli známé a kamarády. Tedy především já, v té době třídní otloukánek nevelkého vzrůstu, jsem se potkal s vrstevníky, kteří mi neměli zapotřebí ubližovat.
Postupně jsme se účastnili i dalších akcí. Zlom přišel na lyžáku v Kraslicích. Jedna z mála věcí, které si z něj pamatuji je, jak bratr Pavel Čihák (tuším z pražského KS) mezi nás děti při programu rozhazoval sušenky Telka a s lehce vyšinutým výrazem vykřikoval: „Padá mana, padá mana!“
„Je to cvok,“ myslel jsem si. Přesto, když se na konci programu zeptal, kdo by měl zájem poznat Pána Boha, ruka se mi proti mé vůli zvedla. Ještě téhož večera jsem ve svých 11-ti letech přijal Ježíše Krista za svého spasitele a Pána. A tak se tento „cvok, blázen a fanatik“ stal tím, kdo mi pomohl udělat několik prvních rozhodujících krůčků k mému novému životu. Jsem mu za to neskonale vděčný a dnes musím s odstupem času konstatovat, že Pavel je úplně normální a zdravý křesťan, i když mi to tak tenkrát, jako dítěti, rozhodně nepřišlo.
Verunka Hájková, do jejíž péče jsem byl předán, se mi následující rok individuálně věnovala, jelikož mi časová vytíženost nedovolovala účastnit se dětských a mládežnických programů ve sboru. Stala se tak mojí duchovní maminkou, jež mě (nejen) duchovním životem provází dodnes.
Pokřtěn jsem byl ve 14-ti letech. Křest duchem svatým jsem si prožil asi o půl roku dříve na jedné mládežnické akci – opět v Kraslicích. Byla to noc plná zpívání chval, díkuvzdání a tance. To vše pod nekonečnými proudy Ducha svatého, jenž byl na nás z Boží milosti vyléván.
Dnes jsem o něco starší. Stal se ze mě skeptik a konzervativec, který se zřejmě o něco lépe hodí do našeho tradičního sboru. Dokonce jsem si již našel i své oblíbené písně v evangelickém zpěvníku, který jsem jako mládežník upřímně nesnášel. Přesto nezapomínám na své charizmatické křesťanské mládí, které mi pomohlo překonat spoustu životních útrap a náročnou pubertu. Také myslím na Verunku, Pavla a několik dalších lidí, kteří mi dosud pomáhali nalézt Boží cestu pro můj život. Díky, Hospodine, za ně.
I my děkujeme Milanu Božovskému za otevřenost a dosvědčení toho, jak Bůh jedná.
Co bude
Dá-li Pán, rádi bychom navštívili zase tři sbory a přinesli povzbuzení i konkrétní pomoc. „Tomu, jenž nás miluje a svou krví nás rozvázal z našich hříchů a učinil nás královstvím, kněžími svému Bohu a Otci – jemu sláva i moc na věky věků. Amen.“ (Zj.1,6)
Váš poradní odbor pro evangelizaci a misii.

Štítky: