K rozhodnutí synodu stran požehnání homosexuálním párům

Milí bratři a sestry,

když jsem Vám psal před pár dny list ke svatodušní neděli, nečekal jsem, že nastane podnět, abych Vás oslovil znovu. Bylo těsně před synodem. Jde o otázku, kterou synody probírají už řadu let, sám jsem do toho vstoupil až na poslední chvíli, totiž o požehnání homosexuálním párům. Tento synod se to rozhodl rozčísnout. Pro nás nečekaně. Velmi doporučuji pastorační dopis bratra synodního seniora k této věci, který je datován k dnešnímu dni.

Se souhlasem bratra seniorátního kurátora Davida Brahy, předsedy konventu bratra Mikuláše Zoubka a dalších si Vám dovoluji poslat list, který Vás zve k bratrské konzultaci této otázky v pátek 9. června v 19.00 v Novém Sedle. Viz dopis v příloze, kde vyjadřuji jen své vlastní názory. Pozvání je otevřené doširoka. Budeme se těšit na setkání.

S přáním všeho dobrého shůry

Martin T. Zikmund

Následuje text seniorátního listu.

Bratrská konzultace

Milí bratři, milé sestry,

Ve dnech 25.–27. května proběhlo v Praze 1. zasedání 36. synodu Českobratrské církve evangelické. První den se konaly synodální bohoslužby s vysluhováním sv. Večeře Páně ve sboru ČCE Praha 4 – Jižní Město. Celkově synod odvedl za tuto krátkou dobu hodně práce, která má dopady jak na Diakonii, tak na církevní školství, tak na správu i hospodaření církve, tak na další otázky. Překvapivě však na samotný závěr synodu bylo vyvoláno hlasování, které se týkalo žehnání homosexuálním párům. Někteří z nás jsme již nebyli přítomni, dílem ze zdravotních, dílem z rodinných či jiných důvodů, ale i kdybychom setrvali, stejně by to na poměru sil nic zásadního nezměnilo. Svůj názor, který volal k opatrnosti, jsem tak jako tak vyjádřil předchozí den.

Dovoluji si psát trochu osobně. Nepatřím ani k těm, kteří jsou jednoznačně pro, ani k těm, kteří jsou jednoznačně proti. Protože chápu obě strany. Na jedné straně je třeba znát mantinely, hranice, které dnes jsou až příliš často prostupné, na druhé straně nelze nemít soucit s těmi, kteří na tyto normy nedosahují. Je to otázka zákona a evangelia a jejich vzájemného poměru. Jinými slovy: milosrdenství má místo tehdy, když existuje nějaká norma, kterou daný člověk/případ nemůže dostát. Milosrdenství neznamená, že máme rušit normy. Jaká je naše norma? Jaké je naše učení? Podle mne je třeba mít jasně vyjádřeno učení o manželství jako standard, který vyplývá z Bible, a teprve pak můžeme mluvit o rozvodech, anebo případně o homosexuálních párech. Nikdo z nás není dokonalý, všichni potřebujeme Boží milost. Nechceme být pokrytci, jsme slabí a křehcí, ale přece jen potřebujeme mít před sebou Boží Zákon, Zákon lásky, Zákon, který Ježíš nepřišel zrušit, ale naplnit. Bez respektu k Zákonu Páně bychom se natolik přizpůsobili své době, že bychom již nevěděli, čí jsme. My však máme být světlem a solí.

Následovat Ježíše znamená i jistou míru odříkání. Nelze vše interpretovat tak, aby to vyhovovalo naší pohodlnosti. Co znamená široká a co úzká cesta? Poslední hlasování na posledním synodu vyvolalo více otázek, které chceme společně aspoň zčásti probrat. Je to úplně nová situace. Nemusí to být nutně pohroma, může to být výzva. Prosím, kdo budete chtít a moci, jste zváni k rozhovorům do Nového Sedla v pátek 9. června v 19.00. Mám vyřídit, že lze zde i přespat, pojede-li někdo z větší dálky. Rozhodně jste všichni zváni! Děkuji za Vaši důvěru a srdečně zdravím. Jen prosím, abyste si pečlivě pročetli pastýřský list synodního seniora k jednotě církve (30. 5. 23). A hlavně se za tu věc modlili. Požehnání homosexuálním párům můžeme sice odhlasovat, ale o požehnání shůry můžeme jen prosit.

Váš Martin T. Zikmund, senior

30. května 2023