Občasník POEMu – duben 2012
Co bylo: V únoru jsme mohli být na výjezdu v Ostrově. Děkujeme za milé přijetí a přípravu včetně promítání. Stmelené společenství, mládež. Po bohoslužbách sdílení u pohoštění. Sbor je zaměřen na soustavnou práci s misijní účinností. V týdnu se schází skupinka dětí většinou mimosborových. Děti sem přivádí děvčátko, s jejíž rodinou v sousedství sbor navázal už dříve kontakt. Skupinku dětí vede mládež. Sbor se pravidelně schází s katolíky k modlitbám. Pod hlavičkou sboru tu úspěšně funguje pěvecký sbor dětí a mládeže Cantica. Zpěváci jsou z naší, katolické, pravoslavné a apoštolské církve spolu s nevěřícími. Zpívají skladby starších i novějších skladatelů. Vystupují v kostelích i při městských slavnostech. Když je pozvete, určitě rádi přijedou. Ostrovští mají v plánu více poznat okolní sbory.
Čerstvé zážitky máme z 25.3. z Kralovic. Příjezd do kostela, instalace dataprojektoru – nechce a nechce se rozjet. Mezitím nás vítají Kadlecovi a přicházejí účastníci bohoslužeb. Jeden bratr bude doprovázet sborový zpěv na housle. Modlíme se za dataprojektor. Sestra farářka ještě před začátkem s malým pěveckým sborečkem přezpívává vícehlasně Haleluja. Kostelem zní haleluja a dataprojektor se rozjíždí. Haleluja! Vícekrát opakované kázání zní zcela nově, jsme rádi, že mezi přítomnými jsou dosud nevěřící přátelé členů sboru. Velmi přátelská atmosféra se projeví i spontánní účastí na následném společném posezení. Sestra farářka vypráví o dvou věcech, do kterých se jí nechtělo, o práci ve věznici v Oráčově a o častých několikakilometrových pastoračních vycházkách. Nakonec se jí obojí zalíbilo a obojí nese ovoce. Znovu se nám potvrdilo, že když se co nejlépe připravíme, ale čekáme na Boží přítomnost a jednání, pak je to ono.
Dnes trochu o kurzech Alfa. V ČR probíhají na více než osmdesáti místech, i v několika sborech ČCE. Nejlépe na civilní půdě. Uplatní se zde všichni členové sboru: všichni se modlí a mohou zvát, dál pak někdo s úsměvem vítá, pověsí kabát a nasměruje dál, někdo vaří, další prostírá, kdo umí, zahraje např. na kytaru a zazpívá, někdo má promluvu k tématu večera, další vede skupinku při rozhovoru, někdo uvaří kávu nebo čaj, přinese moučník, a nakonec někdo uklidí. Mluví se řečí srozumitelnou pro nevěřící. Ve skupince je jeden křesťan a pomocník, ostatní příchozí nevěřící. Vedoucí otázkami povzbuzuje ostatní k rozproudění rozhovoru, nepoučuje a nesděluje hotová řešení, k závěru docházejí společně. Všichni projevují upřímný zájem, nikoliv nátlak. Večerů je deset, z toho v druhé třetině společný víkend. Kurzy mohou být dopolední, večerní, pro mládež,..O mnoho víc najdete na www.kurzyalfa.cz.
Stává se, že sbory obecná pravidla podle své situace mírně pozmění. Jako příklad uvádíme upoutávku z internetových stránek našeho brněnského sboru:
Co je to kurz Alfa?
Kurz Alfa je cyklus deseti setkání vás, našich hostů, se členy pořádající církve a jejím farářem. Nabízí možnost dozvědět se základní myšlenky křesťanství neformální cestou přímo od křesťanů a zeptat se na všechno, co vás v souvislosti s vírou zajímá.
Kdy a kde?
Potkáváme se každou středu od 5. října 2011 vždy od 18 do 20 hodin
V bezprostřední blízkosti ulic Česká a Joštova na Opletalově 6, v přízemí vpravo
Jednotlivé večery na sebe tematicky navazují, proto je vhodné zúčastnit se všech. Nutné to však není.
Komu je kurz určen?
Alfa je pro všechny, kteří si chtějí promluvit o svém vidění světa a jsou ochotni poslechnout si druhé. Pro ty, které křesťanství, bible a Ježíš z nějakého důvodu zajímají. Rádi vás uvidíme.
Jak to probíhá?
Každé setkání začíná společnou večeří, pak následuje přednáška asi na třicet minut. Po zbytek večera se povídá u stolů ve skupinkách. Kurzy jsou pro všechny zcela zdarma a k ničemu se nezavazujete. Kdo si to bude přát, může přispět na jídlo.
Kdo kurz pořádá?
Kurzy Alfa organizují církve po celém světě. My vás zveme na kurz Českobratrské církve evangelické, sbor Brno I. Naše církev patří mezi protestantské církve, důraz klademe na upřímnost, studium bible a jednoduchost bez dogmat a prvků „na efekt“.Je pro nás důležitá osobní zodpovědnost před lidmi a před Bohem. Kromě sborových prostor na Opletalově se scházíme v Červeném kostele.
Detaily o kurzu i o nás najdete na www.cervenykostel.cz/alfa.
Kontakty: ….
Tak popřemýšlejte a spočítejte náklad. Je snazší dát leták BTM nebo část Bible. Tady už jde o vztah, čas a něco to stojí. Ale stojí to za to. Pokud je za vším touha přinášet evangelium.
Díky Pánu tu máme další svědectví:
Když se bavím s lidmi a přijde řeč na to, že jsem křesťan, často se ptají, jestli jsem tak byl vychován. Když řeknu, že ano, tak je jim to hned jasné. Nejspíš si pomyslí: „No jó, on už tak byl dlouho (de)formován, že mu nic jiného nezbylo“. To stejné ale přece můžeme říci o nevěřícím vyrůstajícím v bezbožném prostředí, a v rozhovoru tak klást argument na argument. Ale jak říká jeden milý bratr:„Na každý argument najdeme protiargument, ale na svědectví protiargument nenalezneme“.
Narodil jsem se věřícím rodičům jako nejmladší ze čtyř dětí. Táta věřící, máma věřící, bratr věřící, sestry věřící. Co mi asi tak jiného zbylo, než se stát také věřícím. Jako nemluvně jsem byl řádně pokřtěn (prý), pak přišla pravidelně nedělní škola, biblické hodiny pro děti, návštěvy bohoslužeb, konfirmační cvičení a sem tam i jiné akce. Tak jak to asi v každém správném sboru chodí.
Můj životní kamarád (naše přátelství trvá asi už od druhé třídy) byl z již tehdy rozpadající se nevěřící rodiny. Pamatuji si, jak si mě jednou zavolala jeho maminka, a dodnes nevím proč, ale prosila mě, ať jejího syna vezmeme taky někdy do kostela. Trvalo to docela dlouho, a i dnes už je to řádka let, co tento kamarád uvěřil a odevzdal svůj život Pánu. Pak si vzal věřící ženu a dnes mají věřící děti (snad- jsou ještě docela malé…) Haleluja!
Já osobně jsem odevzdal svůj život Pánu, to mi bylo, odhaduji, tak 12 let. Tehdy se jezdilo autobusy v rámci seniorátu na jakési evangelizace. Myslím, že se tam lidé sjížděli rádi. Asi taky proto, že takových setkání bylo za totality málo. Tuším, že to byl bratr Kaczmarczik, kdo měl kázání zakončené „výzvou k obrácení“. Vzpomínám, že jsem pro jistotu ještě bokem pohlédl na svého otce a ten mě podpořil přikývnutím. Tak jsem tedy zvedl ruku, veřejně se přiznal ke Kristu a pak Mu svěřil svůj život. Možná, že to postrádalo trochu sebevědomí a mladické vzdorovitosti, ale rozhodně ne svobodné vůle a zdravého rozumu.
Netrvalo dlouho a přišla revoluce. To nastartovalo novou vlnu jakéhosi duchovního nadšení. Alespoň v mém okolí tomu tak bylo. A bylo to období, kdy jsem hodně přijal a načerpal.
Dnes nemohu říci, že se můj život po mém rozhodnutí nějak zvlášť změnil. Jedno ale říci mohu, a to, že mám jistotu Boží blízkosti a nemusím si dělat starosti, co přinese zítřek. Neumím si představit, ke komu bych se obracel v těžkých chvílích, kdybych neznal svého Spasitele. Komu bych vyjadřoval vděčnost ve chvílích radosti. Kdo by mi nabídl takovou duševní hygienu, jakou je odpuštění a kdo by naplnil můj život pokojem.
Křesťanská víra je pro mne jako perla (Mt. 13,45), kterou jsem nemusel nijak složitě hledat, než jsem ji koupil. Modlím se za to se svojí ženou, aby i naše děti ve svém životě nekupovaly perly jiné. Jsem přesvědčen, že ostatní perly nejsou zdaleka tak krásné a veliké. A ještě něco. Ztotožňuji se s tím, co říkávala moje babička: „Když se ohlédnu zpět, nemohu nic, než jen Bohu děkovat!“ Martin Krejčí z Nového Sedla. Děkujeme!
Co bude: tábor Kraslice 1. – 8.7., Křesťanská konference 6. – 8. 7., tábor Habartice 22. 7. – 4. 8., seniorátní voda 10. – 17. 8., Try and Play Teplá 1. – 2. 9.
Přikládáme jako přílohu větší část článku o evangelizaci z časopisu Křesťanské misijní společnosti Život víry.
Váš poradní odbor pro evangelizaci a misii
Satkovi, ul.Klášterní 316, 364 61 Teplá. Nebo elektronicky msatke@seznam.cz. Nebo můžete volat tel. 353220932, mobil 732284969