Seniorátní velikonoční list 2023

Milí bratři a sestry ve sborech
západočeského seniorátu ČCE,

zdravím Vás přáním pokoje a radosti ve jménu našeho Pána, jemuž všichni nedokonale sloužíme a od něhož jsme si všichni předtím nechali a necháváme dokonale posloužit. On je naše spása, záštita, pavéza, hrad přepevný. V Něm je naše radost, jistota i budoucnost.

„Zvítězil Beránek náš, následujme jej!“

To je heslo Jednoty bratrské – Beránek s korouhví.

Korouhev se dříve nosila v čele zástupu poutníků či vojáků, aby věděli, kam jít. Beránek Boží nám ukazuje cestu i dnes.

I když je doba zmatená, známe směr – jdeme za Kristem. V tom je útěcha i úleva, ne­mu­sí­me pracně nacházet smysl všeho toho, co se v našem světě i v našich životech děje. Vše ukazuje na Něj. Navzdory utrpení, překážkám, těžkostem a všelijakým nes­rov­na­los­tem.

Není to tak, že bychom se jen scvrkávali. Máme nastaveny některé procesy, které vedou k rozvoji našich sborů. Ale i kdybychom už finančně nestačili na udržení dosavadních struktur, pořád můžeme vyživovat naše společenství nejen materiálně, ale i duchovně. Zatím se ale snažme, jak jen to jde, podepřít naše kazatele, aby mohli podle svých možností a schopností sloužit našim sborům. Zároveň patří poděkování výpomocným kazatelům, jakož i kurátorům, presbyterům a předčitatelům, kteří jsou pro náš seniorát tak zásadně důležití a jejichž nezištná služba je tak cenná.

Na konci 1. listu Petrova čteme:

Pokořte se tedy pod mocnou ruku Boží, aby vás povýšil v ustanovený čas. Všechnu ‚svou starost vložte na něj‘, neboť mu na vás záleží. Buďte střízliví! Buďte bdělí! Váš protivník, ďábel, obchází jako ‚lev řvoucí‘ a hledá, koho by pohltil. Vzepřete se mu, zakotveni ve víře, a pamatujte, že vaši bratří všude ve světě procházejí týmž utrpením jako vy. A Bůh veškeré milosti, který vás povolal ke své věčné slávě v Kristu, po krátkém utrpení vás obnoví, utvrdí, posílí a postaví na pevný základ. Jemu náleží panství na věky věků!

Utrpení patří k tomuto času. Proto je naše pozemská existence někdy nazývána slzavým údolím. Samozřejmě máme i tak mnoho důvodů se radovat, umět si vážit maličkostí, být veselými i ve skromnosti a omezeních, jen máme vědět, že cesta křesťana má opisovat cestu Kristovu. Ten, který byl nazván svými protivníky žráč a pijan vína, se utrpení nevyhnul, a když přišla jeho hodina, v modlitbě mu vyšel vstříc, aby utrpení překonal a přetavil ve slávu vzkříšení.

Je-li nám, bratři a sestry, někdy úzko, není to nic neobvyklého. Nejsme na to ale sami. Úzkou cestou do království nás předchází náš Pán. On nám dodává odvahu a učí nás vidět krásu i tam, kde jsme nakloněni spatřovat jen různé odstíny šedi.

A tedy zatímco čelíme všelijakým rozporům, smíme vědět a vidět, že naše věc se nakonec vyvíjí dobře.

„Zvítězil Beránek náš, následujme jej!“

Bratři a sestry,

někdy nás zbytečně oslabuje i naše nedostatečná komunikace ve sborech a napříč sbory. Učme se jedni druhé mít za důstojnější sebe a jedni druhých břemena nést. Když si vzájemně pomůžeme, když si vzájemně vyjdeme vstříc, když se budeme snažit jeden druhého pochopit, mnoho věcí se uvolní a náš společný vůz se pomyslně posune dopředu. O to právě jde, abychom se pohnuli vpřed a Krista následovali.

A tak nehledejme, jak by ti druzí mohli přispět k tomuto pohybu, ale spíše se ptejme, kde jsou rezervy u nás samých. A když i tak nevíme, jak dál, vězme, že nejsme sami. Máme další bratry a sestry, a tak i možnosti bratrské konzultace jak v našich sborech, tak v seniorátu. Nemusíme se obávat toho využívat. Problémy jsou skoro všude, to není žádné stigma. Naopak – bylo by chybou, kdybychom naše těžkosti v sobě dusili, ne­poj­me­no­vá­va­li je a neřešili.

Jde-li nám vskutku o jeho království, smíme věřit, že Kristus se k naší touze a cílům přizná. Vždyť zaslíbil: „Hle, já jsem s vámi po všecky dny až do skonání tohoto věku.“ (konec Matoušova evangelia). O to se můžeme opírat a společně vyznávat:

„Zvítězil Beránek náš, následujme jej!“

Srdečně

Martin T. Zikmund, senior

V Karlových Varech 27. března 2023